V září u vřesů a u špendlíků

První opravdový zářijový víkend se nesl

v duchu začínajícího léta babího a podzimu..

Vzduch voněl deštěm 

a nastal ten krásný klid po intenzivním létě,

ochladilo se, pršelo a člověk by až spal...:o))

Ale potřebujeme si odpočinout...

A příroda - ta hodně moc!

Teplých večerů a nocí jsme si užili náležitě.

Mezi dešti jsme vyráželi ven, míjeli jsme rybníky a naše toulky 

vedly ke vřesům a za špendlíky.

 Když jsem si vykračovala lesem,

uvědomila jsem si, jak je mi krásně, když není vedro přes den

a nemusím jít na toulky brzy zrána nebo kvečeru...

Tu a tam na mne káplo, ale ten vzduch...

Barrymu nějak rybník ani nechyběl a kožíšek mu voněl deštěm..

Jsem podzimem políbená, to tady každý ví...

Takže má duše jásá, když vidím ty jeho počínající barvy...

Letos se tak nádherně zbarvilo borůvčí.

Tohle je náš nejmenší rybníček v okolí - "nebesáček"..

Nemá žádný přítok vody, takže vody je v něm tolik,

kolik spadne z nebes.

Tady je smrk, buk, borovice, jedle a Barry..:o))

Tenhle kus lesa máme moc rádi, je takový smíšený.

A to už jsme doma na sadu,

tuhle fotku si sem chci vložit pro vzpomínku,

jak jsem poctivě ostříhala všechny květy bezu  :o))

S tvořením "hladce" jsem trochu 

pokročila, pršelo...tak fotka u okna.

A teď ten správný špendlíkový karneval barev a chutí...

Tak fotka bez drobenky a už upečeného (kus snědeného..) s drobenkou.

Máte rádi špendlíky?? Já moc!!

Ta sladkokyselá a navinulá chuť se v koláči ještě umocní.

A rozvary jsou v procesu...

Mějte se krásně!!

Jarka