Hezký den!
Všude už na nás vykukují Vánoce a blížící se Advent,
ale já nějak "doprožívám" dny podzimní,
nosím z procházek různé přírodniny na výzdobu...
Svou zahradu jsem symbolicky uzavřela do krabice...
A tak s trochou barevných fotek, když venku už je tak brzy tma,
jí jdu poděkovat...
jí jdu poděkovat...
Tomu kousku půdy na Zemi,
kde je mi dobře, jsem obklopena mými zvířátky, zelení, květinami,
bylinkami, keři, stromy, broučky, čmeláky, včelami a ptáčky.
Mohu v ní pěstovat různou zeleninu,
vysévat semínka rostlin,
přichytávat moje milované liány
a těšit se z každičké květiny a úrody..
Sedět venku od jara do podzimu pod oblohou a nebo pobíhat
s Barouškem a hrát si s ním třeba na schovávanou -
to mám moc ráda - ty jeho výrazy :o)
to mám moc ráda - ty jeho výrazy :o)
I pro něj to je ráj...
Každý rok se na podzim zahradou potichu projdu,
a tak v duchu jí říkám DĚKUJI ..
Není to žádné určené datum, ten den prostě přijde sám...
Zahrada mi na podzim ukáže všechny své barvy a pak jde
pomalu a potichu spát a odpočívat..zaslouží si to...
Semínka rostlin si poctivě sbírám...
Ten moment, kdy semínko uzraje pro příští sezonu,
je prostě nádherný koloběh přírody.
Některá přímo vystřelují do svého okolí
a já se je snažím posbírat, pochytat, polapit a uchovat.
Budou chvíli spát a odpočívat a pak
z nich budou opět rostlinky a květiny.
Ten proces mám moc ráda, nikdy mne nepřestane fascinovat
síla a kouzlo přírody. Semínko na fotce
drželo jen tak-tak a když jsem se jej dotkla,
utkvělo mi v ruce...
Tak jsem si dokreslila zase pár dalších papírových pytlíčků
na semínka..jsou uzrálé, usušené a v těchto sáčccích se dobře skladují.
Květinky si to zaslouží..
Plody "ptáčků" jsem sklidila až dnes,
letos dlouho dozrávaly..je to taková zvláštní rostlina- trvalka,
asi metr vysoká a kvete velkými voňavými květy..
Jak se jmenuje vůbec netuším- pro mne jsou to "PTÁČCI",
vidíte je tam??
No a když semínka už schla- tak k nám přišel první sníh...
Bylo to krásné, začalo sněžit zvečera a radost byla veliká..
první sníh je vždy kouzelný, rozhostilo se nádherné ticho
a vločky padaly pomalu k zemi...Sníh vydržel asi tři dny..
Tak jsme si to užívali...
Den předtím jsem uháčkovala takovou tu
klasickou sněhurkovou vločku!! Tak proto!! :o))
Focení s Barouškem mám moc ráda.
Jsou to takové krásné chvilky plné smíchu..
Vyfotit s ním konkrétní předmět nebo i jeho, je někdy opravdu
úsilí :o)) Snad to ani není focení, je to taková hra
a boj o snímek...Předmět je kolikrát "ukraden", odnesen
a tak fotíme s tenisáčkem, kdy mezi záběry odpoutávám pozornost
házením, je to takový fofr v aportování, že než zaostřím daný
předmět, přistane mi tenisáček u nohou...
A tak jdete fotit krásně vypnutou a naškrobenou uháčkovanou vločku
s prvním krásným sněhem