***

***

pondělí 17. září 2018

Když kaštany padají na hlavu...



Když se povede kaštanová neděle...

Naše toulky se pomalu odklání od vřesovišť,
nedělní cíl byl výšlap do kaštanových alejí,
které se linou nádhernou krajinou několik kilometrů..
Chodíme tam minimálně dvakrát ročně, když kvetou
a když kaštánky prostě uzrají...





Letos byla alej přenádherná, žádná fotografie
nedokáže zachytit tu atmosféru  té cesty, která
vede ke starému statku daleko od civilizace, kde je ticho, nikde nikdo
a já si vždy představuji vozy, které tudy kdysi jezdily...

Tolik kaštanů jsem tam nikdy neviděla- 
listy jsou opadané a kaštany visí na větvích..No prostě nádhera..
Padají a hned se rozlousknou...




Sbíráme každoročně kaštany zvířátkům na zimu..
I Barry si to užil, 
aportoval kaštany statečně!! :o)) Byl celý uřízený..






Tak jsme poseděli,
snědli a vypili sváču a kochali si výhledy..
Já měla kávičku v termosce- takže spokojenost!!






A míříme k domovu,
slunce pomalu zapadá..
a já si užila kaštánků dosyta, mám je moc ráda
a nosím je po kapsách..jako malá...:o)

Užijte si poslední kalendářní letní týden
a mějte se hezky

Jarka





úterý 11. září 2018

Babí léto, hrušky a listy, lístky, lístečky..



Babí léto a podzim 
patří mezi má oblíbená období.
Měkké a dlouhé sluneční stíny, mlhové
opary v údolích a kolem rybníků, barvy vřesů v lese,
vylouplé kaštánky a k tomu kytička kvetoucího vratiče..
Barevné bobulky, šípky, hloh a jeřabiny..

Umotala jsem věnec z vřesu lesního..
Takový vysněný, viděla jsem jej kdysi někde na Pintrestu a
zaujala mne kombinace těch barev vřesu a nedozrálých ostružin..
A je takový kouzelný- plný víl a lesních skřítků,
ale TO NEJVÍC na něm je- že je složen z našich toulek lesy
a vřesovišti...na fotce to není vidět, ale z každého místečka, kde u nás 
rostou vřesy, je maličko jiná barva, odstín..






Ano...jsem stoprocentní podzimní typ...
S tím nic neuděláte.. prý se pozná podle toho, zda máte  
 v oblibě modrou barvu...Tak u mne to sedí..
Nic modrého u mne nenajdete, krom námořnických velkých triček,
pár kousků starého cibuláku..pár kousíčků látek Tilda..
(ale ráda tvořím z bleděmodré pastelové barvy..to ano..)






Dozrávají hrušky a je jich hodně :o)







Tak jsem se pustila do dezertu- takový čoko-hruško..
Chtěla jsem zkusit takový vyšší, ve formě podobné jako na biskupský chlebíček 
a použít do něj celé hrušky a hodně kakaa.. 
Hrušky jsem opatrně okrájela a nechala jim stopky.
Mírně asi 5 minut povařila ve vodě- hrušky byly totiž tvrdé, 
ale velmi sladké, tak cukr nebyl potřeba, naopak dala jsem 
trochu citronové šťávy a lžíci koření na "svařák"
a nechala hrušky asi půl hodiny louhovat.
Těsto jsem chtěla, aby bylo vláčné, tak můj osvědčený a letitý recept,
který je akorát do kulaté formy, tak množstvím odpovídalo formě vysoké, s tím,
že půlku prostoru vlastně zaberou hrušky!! :o





Těsto určitě všechny znáte, ale kdyby náhodou:
Kelímek bílého jogurtu, vznikne z kelímku odměrka..
pak dva kelímky pol. mouky, já dala špaldu, 1/3 kelímku cukru, 
1/2 kelímku oleje, 2 rovné lžičky PRDOPEČ,
špetku soli a 1 vejce.
Tohle těsto asi používám ze všech nejvíce do kulaté vyšší formy
a můžete místo jogurtu použít tvaroh. A já chtěla hodně tmavé těsto,
 tak jsem přidala dvě lžíce kakaa...

Esteticky to dopadlo jakž-takž :o), ale chuť byla výborná!!




A přicházející podzim sebou nese symbol listu..
Tak začínám zlehounka od zelené 
a budu postupně přidávat na síle barevného podzimu..
Nejraději bych pověsila všechny odstíny, co jsem si vloni uháčkovala :o))
Mám totiž novou nástěnku!!
Starý poškozený rám jsem trošku poupravila 
a přichytila na zadní stranu pletivo..(konečně :o))
a listy přichytila kolíčky...




Tak teď to budete se mnou muset vydržet- to budou
samé listy :o))




Mějte se moc hezky a užívejte krásných dnů
babího léta!!

Jarka





pondělí 3. září 2018

Září...vřes, švestky, hrušky...a podzimní skřítek




Všechny Vás moc zdravím!!

Je září a hned 1. dne tohoto měsíce 
přišel  meteorologický podzim ..dýchl na nás, pršelo, ochladilo se...
mění se barvy nejen v přírodě, ale i v pracovně...
Moje milované barvy podzimu..

Tak nezbývá, než se stěhovat domů, z toho zahradního
pokoje bez stropu, kde jsem -co nejvíce to šlo -
trávila celé léto..teplé večery...
Tak rychle přesunout šatstvo a obuv-
bylo to opět skoro ze dne na den...
..najednou byly ponožky na nožky dobré :o)





V letošním parném létě se nedalo chodit do lesa...
Zato vody jsme si užili jako dlouhá léta néé..
nějak  si nepamatuji, že bych se každodenně mohla koupat 
v lesním rybníku, kde je normálně voda dosti studená. 
Letos to bylo ale všechno úplně jinak..Být ve vodě 
i několik hodin po krk a s prvními tempy za sebou nechat všechny starosti 
pracovního dne, mžourat do odlesků slunce na hladině a nechat se unášet 
osvěžujícím vodním opojením...
Barry je úžasný plavec a plavat s ním po boku bylo prostě nádherné,
užili jsme si to spolu.
 Teď už vím, že mi to plavání napříč rybníkem bude chybět...
Barrymu také ve vodě chybím, vždycky čeká, jestli už půjdu také do vody,
ale pak si plave sám..Nu a já s ním tu vodu 
budu pozorovat zase ze břehu a házet kamínky a klacíky...




A tak už několik dnů si užíváme lesa,
po deštích a ochlazení je to už zase ten náš les,
teď místy zkrášlen kvetoucím vřesem.. 
Koberce lesního vřesu jsou nádherné
a příroda se začíná barvit do podzimních tonů..








A k podzimu patří švestky, hrušky...
Knedlíky už máme za sebou :o), 
tak jsme jeli na vlnách švestkového koláče s drobenkou
a pekla jsem povidla- jedna várka švestek byla 
tak sladká, že jsem použila minimum cukru...
Ale aspoň trochu je potřeba- švestky pustí šťávu a želírují.
 (Recept- kdyby náhodou: 
60 švestek, nejlepší je pekáč- takový ten dvojitý, jak do sebe zapadá- říkali
jsme mu doma "husí"- zkrátka vysoký...dělám vždy dvě várky najednou,
tak používám oba dva díly pekáče...Vyložím pečícím papírem, 
pod tekoucí vodou jej namočím a pak vymačkám..Na to vložím omyté
a vypeckované švestky...postříkám 3-mi lžícemi octa
a šup s nimi do vyhřáte trouby- a peču asi 40 minut..tak na 180-190..
Pak podle potřeby posypu třtinovým cukrem, lžičkou mleté skořice, nehýbám s nimi
a opět do trouby na 20 minut...
Vznikne úžasná hmota- ta barva a vůně !!!
Sliji do vyššího kastrůlku a hned rozmixuji s lžící rumu..
plním do skleniček, otočím dnem vzhůru...
pak znovu otočím a slastně poslouchám, jak klapou víčka a proces 
povidlování je ukončen..)
Toho rumu se nebojte, není tam vůbec cítit..a protože je v povidlech ocet,
můj nejoblíbenější konzervant -ten RUM to jistí :o)

Takhle můžete udělat "povidla" hrušková, jablíčková-
nebo udělat míchanice..podle surovin..a přidat různé koření, více skořice, 
badyán, hřebíček..






A jeden tip:
Pokud chcete dobrý a lahodný nápoj na zimní zahřátí-
udělejte si několik skleniček, kam dáte zimní koření, větší množství rumu
a červené víno-pak už stačí zalít pár lžiček této směsi 
jen vařící vodou, dát plátek citronu..
označte si je, aby jste si tím neochutili třeba ranní jogurt :o)) -
i když - takové veselé ráno....









Doufám, že jste měli báječné léto!!
Já tedy ano, vyšly mi malé prázdniny podle mých vysněných představ,
zahrada - letní obývací pokoj beze stropu - 
kvetla a přinesla spoustu potěšení, plodů, za což jsem nesmírně vděčná
a krásných večerních posezení.
Pozorovala jsem západy slunce
a viděla jsem úplněk století se zatměním a zářícím Marsem,
 to je nezapomenutelný zážitek..
a viděla jsem padat spoustu hvězd..

Tak teď s pokorou se budu vracet k nějakému 
"normálnímu" režimu, budu hezky blogovat :o))

Moc se na Vás těším...

Už se mi tiskne  krásný měsíční plánovač, 
který vytvořila Lucka (https://lucieliving.blogspot.com/)
určitě její blog znáte, krásně maluje a myslím, že spousta lidem udělá radost!
Mně tedy plánovač radost udělal obrovskou a pomůže mi najet do mimoletních kolejí..
tak hezky začnu s vůní lesa...Povedl se jí, že??
Odkaz na její blog, kde si můžete stáhnout plánovač na ZÁŘÍ je  ZDE








Podzimní skřítek opustil truhlu,
je totiž opravdu kouzelný, každému, kdo jej viděl 
vykouzlil úsměv na tváři!! :o)
posadila jsem jej do košíku, co jsme si přinesli z lesa 
a tím zahajuji podzimní tvoření!!!

Já začnu věnečkem ♥
a uháčkuji asi skřítkovi kamaráda nebo kamarádku..


Mějte se moc hezky

Jarka




neděle 19. srpna 2018

Když slunce tiskne a rostou "liány"...




Krásný den!

Prázdniny letí a řítí se konec srpna..., 
moc Vás všechny zdravím!!!

Slunce září, tak se tiskne....☼






Ke slunečnímu tisku se občas vracím,
mám ráda ten moment překvapení!!! :o))





Měsíčku lékařského jsem si letos užívala..
Poctivě jsem odstříhávala kvítky a on kvetl znovu a znovu...
Ale protože bude konec srpna a byla ta velká vedra-
již má kvítka malá a tak jsem je nechala "dozrát"...

Zkusila jsem zasít letošní semínka- 
 vyrostla za pár dnů...tak třeba mi ještě
pro radost vykvete!!




Musím na sebe prozradit, že mám moc ráda- néé- zbožňuji je ♥-
všechny plazivky, popínavky, liány, šplhavky...jak šlechtěné, tak divoké...
..fascinují mne zkrátka od malička.  Snad tou pohádkou o fazoli 
a zkoušením pnout fazoli šarlatovou na pavlači navázanou na vlasec 
s mým bratrancem, se asi zrodila má láska k semínkům rostlin vůbec..

Vždy jsem si představovala, kam až taková rostlina, co má schopnost se ovíjet,
vlastně může dorůst, kdyby měla dostatečně velkou oporu...

A tak, pokud to jde a je kam, píchnu semínko a pnu!!
Tak třeba "divoká okurka". Pne se po třešni- dorostla až k budce
a teď nádherně kvete a voní..Plodíky jsou takoví malí ježci- plné semínek...



Dostala jsem semínka "KIWANO"...
Vůbec jsem netušila- vysela- 
a vyrostla obrovská pětimetrová rostlina,
která se pne po provázku...až poté jsem se dočetla, že roste ve skleníku...
Ten opravdu nemám...
ovšem letošní teploty :o))





Hokaido budeme sklízet ze žebříku...:o)




Indická okurka
(Lagenerie, Kalabasa...)
Již několik let si je pěstuji, ale byly i roky- co nerostly vůbec...
nebo vůbec nedozrály...Byl to můj sen...

Zkrátka- chtějí teplo a to asi přímo indické :o))

Letos se jim daří a jako kdybych snad tušila, že budou takové tropy, 
konečně na ně mám pořádnou konstrukci ze střešních latí...
A tak můj jeden sen se mi letos splnil - plody visí až nahoře v prostoru...
Indických okurek je hodně druhů..plody mají různé tvary, od hruškovitých- různých
barev až po dlouhatánské válcovité...ty jsou specifické ještě tím, že je můžete
ukrajovat na rostlině a ony dorůstají :o)
Ve své domovině se z nich vyrábějí hudební nástroje, nádoby. 
A dorůstají až 1,5 metru...
Když úplně dozrají, jejich kůra zdřevnatí a dužnina vyschne..
Konzumují se ještě mladé a chutí mi připomínají
"tykvocuketově" a maličko okurky...
Líbí se mi, že oproti cuketě a tykvi
se při delším tepelném zpracování nerozvaří.
A ještě něco je na nich nádherné...jejich květy- jsou nádherně hedvábně bílé.












A tahle- ač se to nezdá- opravdu už bude mít jeden metr...




Tak já letos budu mít indické okurky místo dýní 
jako dekoraci :o)))




A  můj zdivočelý bednotruhlík ...








Tak to byla část mých lián
a půjdeme do kuchyně....

Spoustu rajčat, spoustu cuket....

Pečená rajčata jsem už udělala mockrát,
je to jedno z nejlepších domácích "SUGO",
právě tou "pečenou" chutí..
Viděla jsem i spoustu upravených receptů, ale 
jakmile se dá více surovin na plech, ty se pak dusí a nepečou...
Pečená řajčata v troubě najdete
ZDE

A tak aby se zpracovaly i cukety,
dělala jsem dnes další várku takové "omáčky",
hodí se k těstovinám, do nákypů z brambor,
jako základ omáčky k masu a mně moc chutná jako příloha
ke grilované nebo pečené bílé mořské rybě..
Třeba se Vám recept bude hodit..




Všechny suroviny se pokrájí tak, aby se mohly umlít na masovém strojku...
použijeme kolečko s většími otvory...
jen cibuli nakrájet nadrobno...
Poměr cuket a rajčat je 1:1-okem...já dnes sklidila tři cukety,
a sešla se žlutá, žíhaná a zelená...
A jdeme na to....cukety nechávám i se slupkou a šťávu nevymačkávám...
 rozříznu napůl a pokud mají hodně měkkého středu, vykrojím...rajčata nakrájím na čtvrtky, 
dále potřebujeme 6 velkých mrkví,
1 velikou palici česneku, velkou hrst bylinek (bazalka, oregano, tymián), 
2 velké lžíce medu, 2 velké lžíce octa balsamico, 1 rovná lžíce soli.
5 velkých cibulí nakrájím nadrobno- zpěním na oleji a když je sklovitá, přidám med 
a balzamikový ocet...nechám chvilku karamelizovat....a pak se přidají všechny 
popsané suroviny, které se umelou ve strojku..přivedou se k varu, aby se vše spojilo
a hotovo...ochutnat, když tak dosolit nebo dosladit..jak máte rádi a nandat do sklenic, 
otočit na chvíli dnem vzhůru a uskladnit v lednici...na zimu
zavařit...stačí 15 minut...(já měla 6 sklenic po 600ml..)
Tak pokud vyzkoušíte- ať chutná!!







Na závěr jdu poděkovat za krásné ohlasy na háčkované kloboučky.
Přišlo mi tolik nádherných komentářů a mailů, z těch budu dlouho čerpat energii
na další příspěvky tady na blogu...a obrázků Vašich kloboučků,
mám z toho velikou radost, že tento projekt ukázal,
že i zdánlivě malé věci, které si člověk vytvoří, dokáží zázraky
a být mezi tvůrčími lidmi, mne baví ♥

Moc děkuji a posílám jednu virtuální kytičku,
takový karneval barev cinií, natrhanou dnes na zahrádce.





Mějte se moc hezky a krásný konec srpna.
Dobrou noc!

Jarka






úterý 24. července 2018

Háčkované kloboučky - léto ve škatulce a olejíček z jetele...



Krásný den!!
Mám dřevěnnou škatulku se čtyřmi přihrádkami...:o))

Když jsem uháčkovala letošní první klobouček na měsíčkovou mast,
vůbec jsem netušila, že ve škatulce budou sedět čtyři plné skleničky
s uháčkovanými kloboučky...
Tak se to nějak vyvinulo...
Každý rok háčkuji kloboučky, ale!! Skleničky s lektvárky jsou prostě úžasnými
 dárky a tak mi většinou nezůstane ani jeden..
A tak se mé tvoření od jara nese nějak s motivky květů- 
tak jsou i na skleničkách...
Po měsíčku přišly na řadu sušené růže a růžový olejíček...
(ten už dělám podruhé- růže mi znovu po ostříhání trochu rozkvetla ...)







Pořád suším okvětní lístky měsíčku.. kdo jej suší, tak ví, že 
z plné misky lístečků zbyde mrňavá hromádka :o))




Období květů divokých chrp bylo krásné...




Kombinace usušeného měsíčku a květů chrpy- 
to je barevný karneval..







A do poslední přihrádky musela!!!!:o)
 přijít usušená levandule...

Na mastičky a usušené bylinky jsem začala používat nižší sklenice
obsah 200 a 250 ml, ale s velkým šroubovacím víčkem, pro lepší manipulaci.
A tudíž háčkovaný motiv je velký na tento druh uzávěru-
víčko má průměr asi 8,5 cm..
Pokud se Vám líbí, napište, 
zašlu, už jsem načtrla schema..







Tak!! Škatulka je plná...Sedí si na stole v kuchyni...
A tyhle už vážně nikomu nedám!! :o)






V květnu jsem na loukách nasbírala kvetoucí červený jetel,
z toho dne mám jen jednu fotku- a to proto, že jsem našla první houbu... 





Napěchovala jsem květy (hodně) - do sklenice a zalila panenským olejem..
a uzavřela. Dvakrát jsem olej dolila,
pořád mizel v květech..:o))
6 týdnů se květy macerovaly,
pak jsem slila, vymačkala květy a uskladnila ve velké
sklenici v lednici. 
Překvapila mne krásná hustota oleje..
a moc se mi líbil ten proces "zrání".
Napřed hmota měla barvu tmavě zelenou, 
pak hnědou a nakonec krásně zezlátla...
Odlila jsem si do malého kapátka a lahvičky k používání 
a o malých prázdninách jsem začala testovat na obličej...
Zatím dobrýýýý :o) ..je příjemný
a používám večer na vyčištěnou pleť.






(květy jetele červeného - nejen, že jsou dobré,
ale ve starých knihách jsem se dočetla, že příznivé působí na 
pokožku, aktivují tvorbu kolagenu a zvyšují elastičnost pokožky 
a odstraňuje pigmentaci...dříve si ženy také oplachovaly
vlasy z odvaru červeného jetele - pro sílu a pružnost vlasů...)

Chtěla jsem Vám vyfotit olejíček na sadu v trávě s jetelem, který místy 
ještě kvete a dopadlo to takhle!! :o)
Zdá se, že se Barouškovi olejíček zamlouvá!




Za humny rozkvetlo podruhé pole s jetelem, asi proto, že jsem 
se pořád jen kochala a pak ho posekali a já si tu krásu 
nestihla vyfotit...tak jedna podvečerní jetelová.




Mějte se moc hezky!

Jarka