Víkend po Velikonocích a první toulky

Hezký den!

Dnešní příspěvek věnuji loukám, stromům, pláním,

lesům, rybníkům, stráním a hlavně tomu, 

kdo mne přivádí zpět do kondice

a to je můj Barry.

Není to tak dávno, co panovaly třeskuté mrazy

a já jsem byla nemocná...ale jak  jsem se zotavovala,

tak pomaloučku přicházelo jaro...Dávalo si načas, asi na mne čekalo...

O Velikonocích zrovna moc hezky nebylo, snad jen to pondělí to zachránilo,

ale byly zkrátka Velikonoce..

Až poslední víkend byl zkrátka ten jarní...ten pravý

na naše toulky a také na kontrolu našich oblíbených míst...

Tak v sobotu s větrem v zádech, hurá ven!!

Letošní jaro je opravdu něčím jiné.

Nepamatuji si, že by u nás kvetly divoké bledule a zároveň sasanky.

Ale ta radost, když jsem je uviděla...

Kvetou si tam tak divoce, u malých bažinek mezi lesy a rybníky..

Prorůstají i starými spadlými větvemi...
Počkaly na mne..

A přicházíme k rybníkům...

a máme dilema, zda ten levý nebo pravý?...:o)

Barry si vybral ten pravý, les za zády  

nás chránil od větru a k posezení přímo vybízel prohřátý pařez...

Konec plavání- sušíme se!!!

Po cestě domů jsme objevili další místo s bledulkami,

tak ať tam pěkně rostou!!

V neděli to chvíli vypadalo, že máme po toulkách, ale mraky

se přehnaly a bylo nádherně, bez větru..

Až skoro horko bylo :o)) na stráních, kam se upíralo slunce...

a kde rostou obrovské duby, co se nevejdou do záběru...

Tady roste dub spolu s lípou...

Dole pod strání, to malilinkaté žluté, to je Baroušek. 

Má tam malý potůček na brouzdání...voda :o)

Zatímco on stráň vyběhne nahoru a dolů několikrát,

mně stačí jednou...

V kotlinách stromů jsou prima "schovky" a Barry

je jak v "boudičce" :o)

Tak to byly naše víkendové toulky..

Venku, v přírodě, na vzduchu, na slunci,

u vody :o), s Barouškem...

asi  po té nemoci to vnímám nějak intenzivněji,

bylo mi báječně!

Užívejte si jara a mějte se hezky!

Jarka

Moje POKLADY

Hezký večer! 

Zalíbila se mi výzva Marti z blogu

vyzobanaslunecnice.blogspot.cz/2018/04/moje-poklady-vyzva....

Tak vkládám aspoň maličkatou část mých milých pokladů...

 Nejstarším pokladem mých pokladů

je porcelánový jídelní, čajový a kávový servis, který dostala

moje babička jako svatební dar...

Má krásný jemný květinkový design,
a jako malá jsem měla nejraději talíř s "dírkami"-uchy
a na něm bábovku...

Servis, který si pamatuje tolik událostí
naší rodiny. Na něm se jedlo, pila káva a čaj a hlavně se u něj 
rozhodovalo o spoustě důležitých věcí,
ať už milých, či někdy bouřlivých..
(třeba to, když jsem chtěla jít studovat restaurátorství...)

Věřte, mohl by vyprávět...

Už delší dobu je součástí mé rodiny a já jej používám 
ke slavnostnějším příležitostem, ale hlavně...
je už spousty let součástí vánočního stolu...bez něj nemůžou 
být Vánoce. A já mám u štědrovečerní večeře pocit, 
že ti, které jsem milovala, jsou stále se mnou...

Dalším pokladem je kniha...
Maličká kniha s obrovským obsahem.
OTTŮV KAPESNÍ SLOVNÍK NAUČNÝ
v červené vazbě, vydaný v roce 1926.


Ač je maličký, ukrývá v sobě asi 14 krásných map...

Býval součástí pracovního stolu mého tatínka a je to první věc, kterou 
si pamatuji jako malá z jeho pracovny...možná proto, že byl červený..
Můj tatínek byl profesorem a potom ředitelem školy
a tenhle slovník také sloužil k umlčení mého štěbetání..

Po tatínkovi mám tolik knih,
ale tahle- ta je mi milá, protože vím, že ji dostal od svého tatínka
a byla vlastně i jeho pokladem...



Třetí poklad je obraz...
(vyfotit zasklený akvarel- je téměř nemožné...)

Koupila jsem si jej z mé první výplaty!!
S kolegy jsme šli při výplatě na něco dobrého, na kávu a sklenku vína,
což se stalo naším pozdějším zvykem, na který ráda vzpomínám.
A cestou jsem za výkladem jednoho antikvariátu 
zahlédla tento starý obraz...
Je poměrně veliký, asi 55x80 cm a ponechala jsem mu jeho původní stařičký rám...
Jméno malíře neznám, jsou tam jen iniciály J.P.
a datum 12/1942.

Na obraze je totiž místo, které mám moc ráda.
S babičkou jsme si tam dávali rande se strejdou, který nedaleko pracoval
a s ním jsem vyrážela na toulky městem.

Akvarel Malostranského náměstí vyzařuje pro mne takové zvláštní
světlo - jako moje dětství...

K tomuto pokladu ještě musím napsat, 
že starou Prahu zbožňuji. A to díky mému strejdovi, který o ní věděl snad všechno.
Procházel se mnou od mala všechny památky, 
učil mne stavební slohy, v jaké době žil jaký panovník,
 zkoumali jsme spolu akustiku kostelů takovým zvláštním způsobem :o),
vyprávěl staré příběhy...a já jsem si oblíbila Chrám svatého Mikuláše.
Baroko není mým nejoblíbenějším slohem, ale tento CHRÁM je pro mne skvostem.
A strejda uměl krásně vyprávět pověst o stropní fresce a o malíři, který ji maloval.
Nevím, zda jí znáte- ale tento malíř nechtěl být při malování nikým rušen 
a chtěl, aby stropní výjev všichni zhlédli, až bude hotový. Jenže jeden zvědavý mnich se
tajně schovával za sloupem a chodil se na práci malíře koukat. 
A malíř si jej všiml a tak ho na tu fresku zvěčnil, 
jak pozoruje výjev za sloupem...
Při slavnostním představení malířova díla všichni toho mnicha poznali.
A já tenkrát přemýšlela, zda to byla pro toho mnicha pocta nebo ostuda...

...a je to největší stropní freska v Evropě.
O Chrámu svatého Mikuláše bych tady psala dlouze, ale na obraze je
a tudíž je to můj poklad!!!

O dalších pokladech třeba někdy příště... Mějte se o víkendu  hezky,
ať je počasí aspoň jako dnes- stvořené na velké prádlo - POKLAD
o kterém jsem psala před dvěma lety...

Těším se na příspěvky Vašich pokladů,
 a Martině děkuji za velice hezkou výzvu

Jarka

POMNĚNKOVÉ VELIKONOCE

A máme po krásných svátcích,

u nás sice trochu studených, 

ale pondělí se tedy vybarvilo přímo VELIKONOČNĚ!!

A tak něco romantického na ten rozjezd do všedních dnů...

ale jarních!!

Chtěla jsem si uháčkovat pomněnkový věneček

na kličku u okna...

A tak u sváteční kávy- tedy několika kafí a hezkých chvil pohody,

mi vykvétala kvítka pomněnek.

Takové milé tvoření, přivolávající jaro!

No- a pak jen obháčkovat drát 

a pomněnky přivázat....

Chtěla jsem, aby věneček držela okenní klička 

a tak jsem nepřivazovala kvítka po celém obvodu

a neháčkovala žádné poutko..

Velikonoční svátky byly zkrátka hezké

a našla se i chvilka na tvoření.

Venku září hvězdy, tak Vám přeji krásnou 

středu bez mráčků

(já budu mít úterý :o)

Dobrou noc

Jarka

Velikonoční dárky...

VELIKONOČNÍ DÁRKY

...jsem pojala tak trochu do MRKVE ...
s OBR zajícem...

Uvařila jsem takovou mrkvovou marmeládu - rozvar nebo hustý sirup,

obsahuje CO DŮM DAL -takže od oka, podle chuti...

(hodně mrkve, jablko, šťávu ze dvou citronů a jeden oloupaný celý citron, 

pomeranč - podlít vodou, povařit, rozmixovat, pokud je hodně husté, přilít vodu,
přidat trochu kys. citronové, 

trošku nastrouhaného zázvoru,

přírodní pektin, trochu cukru-

mrkev je sladká dost...), horké nalít do skleniček, otočit víčkem
dolů na pár minut- HOTOVO

Inspirací mi byl obrázek na Pinterestu, uložen již několik let- 

tak KONEČNĚ jsem jej zrealizovala :o)

Takhle si můžete připravit  i celý hrnec

džusíku na pití..

Povařit hodně mrkve, rozmixovat, dolít vodou - hodně!!!

 a do chladného vymačkat šťávu z citrusů..Sladit se vůbec nemusí...
Takový KUBÍK, pamatujete?

Dárečky zabaleny

a já Vám jdu popřát

krásné, pohodové a  VESELÉ  VELIKONOCE !

Mějte se moc hezky

Jarka

Zajíc ještě žije

Hezkou květnovou neděli přeji!

Při mém velikonočním dekorování jsem si vzpomněla,

že v dobách mé největší "šicí" éry jsem si ušila polštář se zajíčkem...

Bylo to v roce 2011. Pak jsem jej asi ještě několikrát na Velikonoce

vystavila a pak se ocitl chudáček na dně truhly...

Tak  ZAJÍC JEŠTĚ ŽIJE :o)

A tohle je fotka z roku 2011..

Vůbec nevím, jak se tato šicí metoda nazývá, 

pokud to tedy nějaká oficiální metoda je :o))

Nakreslíte si motivky, ty vystřihnete dvojmo z látky, sešijete lícem k sobě,

nedošijete do konce- otočíte- vyžehlíte... Pak ušijete polštář a motivky

postupně ručně přišijete..Dodnes si pamatuji ty špičaté chlopničky- 

povlak polštáře má takový zvláštní otvor na zapínání...

Pamatuji si, že jsem šila podle  obrázku z jednoho italského blogu,

žádný popis jsem neměla...

poslala mi jej Věruška K. pro inspiraci

a já se do něj hned zamilovala.

No- prostě ZAJÍC ♥

Bez nich u mne Velikonoce být nemohou :o))

Tady je už vyprán a vysbozen z truhly...

Při procházení fotek z roku 2011 jsem zjistila,

že na Velikonoce už všechno kvetlo, připadaly mi ty snímky

jako v pohádce...ale je to i tím, že byly později, než letos...

A letos?? Na první jarní den se mají lámat ledy...

A tak v ten den nějakým kouzlem vysvitlo slunce a rybník byl bez ledu...

Fotila jsem 6 minut poté, co jaro začalo...

Aspoň tlapky jsem Barrymu dovolila- 

když je ten první jarní den...:o)

I krtek se přišel podívat na louce na jaro :o)

Ovšem za dva dny bylo vše jinak...

Ledy a noční mrazy se vrátily...

A tak procházka byla rychlá, Barry měl nanuka :o) a hurá do tepla...

Ale vykvetly mi doma trnkové větvičky, udělaly radost velikou!

Mějte hezký zbytek neděle

(ukradli nám hodinu!!! a to já se s tím budu
prát minimálně 14 dnů...)

a předvelikonoční týden!!

Jarka

Trochu barev a přípravy na Velikonoce

VÍKENDOVÉ POZDRAVENÍ VÁM VŠEM!!

Dnes Vás jdu rozveselit trochu jarními barvami...je tma, šero....

Jaro se nám schovalo 

a  ZIMA se přišla ukázat, inu má na to ještě plné právo :o)

Ale jaro bude a také už Velikonoce pomalu klepou na dveře...

tak já už se na ně pomalu připravuji...

První maličké tvoření byla malá podkafíčka

stylem TAPESTRY, uplatnily se i malé zbytky přízí..

Už jsem zrevidovala mou "velikonoční bednu"

a vyndala nějaké dekorace, tak pro radost...

Vždy si trhám plané třešně do vázy, ale letos jsem zkusila větvičky trnek...

a uháčkovala lístečkové vajíčko.

No a zajíčci....:o)

Dělám  je každý rok a moc ráda...Vy víte....o)

je to úžasná maličká dekorace, která se dá použít

na cokoliv...na girlandu, na dárečky, na přáníčka, 

na pytlíčky pro koledníky,

na větvičky....

Tak letos jsem na ně vyzkoušela novou přízi,

DROPS♥YOU9

a jsem s ní moc spokojená, není lesklá,

je taková rustikální...

A tohle není "podkafíčko",

to je "pohrnec"!!!!!  :o)))

Tohoto obříka jsem umotala včera a mám s ním velké plány,

bude součástí dárků pro kamarádky...

A jedna fotka oblohy, když bylo krásně, pod třešní...

při ní jsem si vzpomněla na Marťu (Vyzobaná slunečnice),

protože oni měli vloni tuny třešní a já sotva dvě hrstičky...

tak snad letos??

My s Barouškem budeme vyhlížet jaro-

i když u nás sněží!!!

Mějte se hezky

a děkuji za Vaše komentáře v minulém příspěvku ♥,

už je mi dobře...a háčkuji :o)

Jarka