Hezký večer
VÝZVA a článek u Blondýny..
Ze začátku jsem nevěděla, jak to "uchopím"...
Od narození žiji se zvířaty a popsat všechno to, co mám na srdci - NELZE
Snad jen, že pro mne je to přirozené, obohacující.
A bez nich si nedovedu svůj život představit.
Přeji všem zvířátkům - těm, která žijí ve volnosti na celé planetě,
aby měla pořád prostor a podmínky ke svému životu a těm domácím, aby měla
šťastný a milující domov...
Celý můj skoro osmiletý blog je vlastně STOPA
labradořích tlapek, které ti, co jsou tady se mnou od začátku, znají..
Pod spoustou příspěvků je štítek "labrador".
Pes k mému životu prostě neodmyslitelně patří..
Barry - Baroušek je čtvrtá generace našeho rodu od roku 1990...
Jméno dostal po svém pradědovi...
Je to už pět let, co jsem podstrčila tuhle žluťoučkou kuličku
Arouškovi do pelíšku se slovy:
"Tak tohle je tvůj vnuk..."
Byly strašně studené a zvláštní Velikonoce, napadl sníh a zpívali ptáci...
Nosila jsem jej pod bundou jen s vystrčenou hlavičkou
a na procházce s Aronkem jsme potkali starší paní s malou holčičkou...
Baroušek se jim moc líbil a paní mi řekla, ten má ale hezkou maminku...
A já jí na to odpověděla :
"To není jeho maminka, ale děda!"
Ta paní se na mne tak zvláštně podívala- nevím, co si tenkrát myslela :o))
Aron - Aroušek byl můj
nejkrásnější vánoční dárek v životě... v roce 2000...
Byla to má obrovská psí láska,
která mne provázela životem 16 let a zanechala
stopu hlubokou v mém srdci....navždy...
A tak se můj život s labradory tak prolínal
a střídala se období, kdy tlapek bylo osm nebo čtyři...
Tyhle dvě fotografie jsou foceny
přesně po roce na stejném místě..
O psích stopách bych psala a psala nekonečně dlouho...
Provázely mne od narození a jsou uloženy v albech s fotografiemi
a mých vzpomínkách...♥
Ale i další zvířátka se kolem mne vyskytují...
Tak třeba Vendelín...
Kdysi jsem dostala králíka- Vendulku...a té se narodilo
9 králíčků..jeden z nich byl Vendelín- měl největší uši
a byl úplně ochočený...když bylo hezky, Aroušek je venku pásl a hlídal...
Vendelín byl s námi 3 a půl roku a je to ten sedící uprostřed..
A když králíčci vyrostou, jezdí k Jirkovi a Mařence do mlýna.....
A já si nechávám oblíbence, dnes už je Vendelín V.
A Garfield s Micinkou..
Rezatý kocourek a mouratá kočička -potomci jedné divoké kočičky,
která žila v seně ve stodole na chalupě. Ti už se nechají pohladit, pochovat, chodí si
pro jídlo, ale nejraději jsou venku...
Lidé žili v souladu se zvířaty a přírodou od pradávna..
Kéž by to tak bylo navěky...
Simi, děkuji za krásnou výzvu!!!
Mějte se hezky,
my měli pampeliškovou sobotu :o)
Jarka
