Zataženo..a doma nás vítá SOJKA...

Když je zataženo, tak se asi moc nefotí...

No- a já fotila...

Krajina je jinak zelená, rybník se zdá potemnělý

a obloha chvílemi dramatická..a v lese je takové zvláštní šero.

Ale venku vzduch voní deštěm...

Příroda se celá umyla od pylů,

celou noc ze soboty na neděli vydatně pršelo...

U lesa nám kvete vždy v květnu jeden rybník..

Již z dálky svítí bílými kvítky a má na sobě bílou peřinku.

Snad možná letos jsem si tu bílou krásu užila ještě víc,

v kontrastu s tmavou oblohou.

Ve větru poletují paraplíčka pampelišek,

TAK AHOJ PAMPELIŠKY! zase za rok!

Lesní konvalinky voní nejvíc,

ale ten náš pravý konvalinkový les ještě nekvete, na ten se těšíme..

Byrry nechce z vody  :o)),

ale obloha je opravdu tmavší a tmavší...

Kráčíme k domovu, zvedá se vítr...

A doma nás vítá naše sojka!!

Máme ji už nějaký čas. Dostali jsme ji do péče

od pana hajného, měla ošklivě poraněné křídlo.

Asi od nějakého většího dravce..A tak jsme pečovali..

Křídlo se zahojilo, ale létat chudinka nemůže..

Tak jsme si ji nechali. Jmenuje se Sára.

Protože když řeknu: "Ahoj Sáro", je to hodně podobné jejímu projevu..

a už mi i odpovídá :o) 

Zatne drápky do klece a prostrčí zobáček a nechá si jej hladit...

Umí nádherně zpívat a napodovat všechny zvuky lesního ptactva..

Nejvíc na nás dělá divoké husy :o))

Věnovala jsem ji kus mého archivního balícího papíru s ptáčky-

asi nejdražšího na světě..:o)

Nalepila jsem jej na desku za klec -

a tak tam má i kámošku!!!

Do přírody už ven nemůže, 

bez létání by se stala okamžitým terčem nějakého dravce...

Ale myslím, že je jí u nás dobře, vypadá spokojeně

 a už se jí dělá voliérka..

Tak to byl náš den, kdy bylo zataženo,

ale i tak je krásně na světě..

Zvečera přišly dvě bouřky a ochladilo se snad 

o 20 stupňů..ledoví muži se dostavili letos v pravý čas..

Tak pane Pankráci, Serváci a Bonifáci!!

"Buďte k nám přívětiví!"

Mějte se hezky

Jarka

Májový šeříkový úplněk a holoubci z Provence ...

Krásný den!

A byl májový úplněk...voněl šeříky 

a crlikali cvrčci...

Začínám tak nějak romanticky, ale prostě bylo nádherně..

Čas kvetoucích šeříků, to je začátek května

a ve čtvrtek jsme se vzbudili do modré oblohy zalité sluncem...

Na sadu rozkvetl i hloh

a byl den májového úplňku.

Tak můj soukromý úplněk na talíři po babičce,

plný kvítků šeříku mi zářil už zvečera, když někde teprve vycházel měsíc..

Jeden keř již kvete úplně, druhý-tmavší teprve začíná...

a na sklonku dne u šeříků to voní víc a víc...

Úplněk jsme si opět užili..

To zvláštní měsíční světlo a krásně tajemné stíny..

A pletla jsem...já vím...zase nátepníčky :o))

Jsou pro někoho, kdo má rád levanduli..(jako já ♥)

a budou ji hřát při pití ranní kávy na terase.

A protože se zřejmě letos do Provence na kvetoucí levandule

nedostane - vlivem okolností,

tak jsem tyhle vyplétané nazvala

"HOLOUBCI  Z  PROVENCE"...

Ručně barvené Merino na patentech v barvách

slunečnic, levandule, fasád a okenic domů..

Ano..Provence ♥♥♥

Moc bych si přála, aby jí udělaly nátepníčky radost.

Jedno z mých oblíbených výstavních polínek (ošmirglované)

se náramně hodí jako vypínadlo na nátepníčky...

Ještě jsou vlhké po lázni.

A se šeříky to nádherně ladilo a pletlo se mi od ♥

A doma máme taky šeřík..

Musíme si to užít!!!

Mějte se hezky ♥

Jarka

Když na zápěstí potichounku ptáčkové zpívají...

Když na zápěstí potichounku ptáčkové zpívají...

Moc Vás zdravím téměř po měsíci....

Jsem tak trochu mimo civilizaci a tudíž naše připojení

je nestálé...k počítači chodím málo,

jako spojení teď hodně používám sociální sítě-

těm tedy DÍKY v této době (myslela jsem, že tohle asi nikdy nenapíšu..)-

umožňují spojení se světem..i když i ty jsou hodně přetížené...

Ale - i přeze vše, co je kolem nás, jsem si uvědomila , 

že jaro jsem si takhle asi nikdy ještě neužila..

snad tenkrát, když byly děti maličké a byla jsem na mateřské.

Je tak krásně, na zahradě, na sadu a za humny, v lese kolem nás...

vidět přírodu se probouzet,

jak je zelenější a zase zelenější a nespěchat...

sednout si pod rozkvetlé stromy, poslouchat bzukot včeliček a vidět prvního čmeláka..

A tvořím...

Moje často používané rčení:

"DUCH TVOŘIVOSTI JE KOUZELNÝ",

nabralo ještě další dimenzi..

Takový svůj malý svět ve světě.. Mít Barryho u nohou, pustit si nějakou hudbu,

rozhlasovou hru, koncert, staré filmy - tvořit si, háčkovat, plést -to dělám často, 

televizi nemám už léta,...

ale teď je v tom ještě mnohem víc...myslím, že mi rozumíte!! ♥

A tak pletu nátepníčky inspirované jarem ...nebo štuclíky, jak říkávala babička...

Mít zápěstí v teple je moc fajn...

( a jako drobné dárečky se mi zdají výtečné..)

I v čase kvetoucích pomněnek...

Na toulkách s Barrym se mi vždy "vyčistila" hlava

a teď nějak obvzvlášť. Tak si to užívám, čistím myšlenky...

Tady Baroušek asi sleduje svůj stín...:o)

A moje láska Barry...trvalo sedm let, než se nám podařila

tahle výstavní "pařezová" fotka za humny...

Vždy to bylo fofrem, neposeděl, kolikrát byl na fotce jen pařez..

Tak asi mi chtěl udělat radost...

Mějte se moc hezky,

moc děkuji i za krásné maily a zprávy..vím, že anonymní komentáře (když nejste

registrovaní na bloggeru-asi vkládat již nejdou... )

Moc zdravím Hanku z Podkrkonoší a ostatní- tam se vůbec na blogy nemůžu dostat...

také asi tím, že to je jiný tip blogu...

opravdu asi hodně přetížené spojení..

Tak se omlouvám, že ani nereaguji na Vaše komentáře

u mých předešlých příspěvků...

Zdravím  Wendy a určitě se mi snad podaří zvládnout její hezkou výzvu a zveřejnit..

A tak i když spojení s Vámi moc nefunguje, jsem tady s Vámi moc ráda ♥

Jarka

Předjaří a zajíčci ve skle

Krásný večer!

Je předjaří!! Ve vzduchu je cítit jaro,

ptáčkové nám zrána zpívají na ranní toulce

a když prší, nám to nevadí...

Utrhnu si vždycky pár větviček do vázičky

a hned je lépe na světě...

V teple pučí, raší a rozkvétají...

Velikonoce už budou za měsíc- čas tak pádí,

tak jsem dnes vytahala jarní krabice

a hlavně - zajíčky...za ta léta, co jsem tady, to mnozí už chápou, že zajíčky

mám ráda jako symbol jara, pohled na ně mne vždy rozveselí

a tak bez nějakých předsudků, bude zajíčkové období..

Po celé chalupě...:o))

Zatím jsou ve skle, od loňska vypraní...:o)

Je přece jedno, zda jsme malí nebo velcí,

vše, co nám dělá radost,  je prostě báječné..

Také jsme měli poslední únorový týden "jarní prázdniny",

prostě jsme si je udělali...Volno od rušných 

pracovních dnů je občas třeba...

Ale byli tak trochu opravdu předjarní,

v noci napadal sníh a ráno zase zmizel...:o))

Tak jsme se toulali, odpočívali, bylo to bezva...

A tenhle den vznikla fotka, která nějak zahájila 

naše opravdové předjaří..

Sníh roztál a zmizel i v přítoku do rybníka, kde si jej Barry 

chodil kontrolovat a najednou v něm zurčela voda.

Tak ponořen hlavou až po oči - sníh nenašel...

Než začnou klíčit moje milované Kosmosky,

tak jsem si pořídila mimi přadénka v jejich barvách...aaaach...

tak příště vyfotím, co z nich tvořím...

A dnešní březnový úplněk...

U nás si pluje oblohou v malých mráčcích- jako v peřince..

a na okamžik se za ním objevil bleděmodrý opar...

Vyfotit jej, to je vždy složité..proto mne to asi tak baví...

ale pokaždé se snažím a pokaždé, když jej fotím

natáhnu ruku, abych si jej přiblížila a pak se tomu zasměju..

Tak jsem jej trochu zvětšila, abyste jej viděli :o)

Ale své předsevzetí si plním,

zatím jsem od ledna všechny úplňky vyfotila a zdokumentovala..

Mějte se hezky při úpňku,

zdravím Vás se zajíčky..

Jarka