Zlatě a ponožkově...

... a také už téměř podzimně Vás moc zdravím!

Přichází den, kdy je světlo a tma v rovnováze a léto

odevzdává žezlo podzimu...

Letos jsem moc neslavila první jarní den

ani letní Slunovrat tak, jak je u nás zvykem, 

ale můj milovaný podzim si chci oslavit!! Tak po svém...

Jsem nějak hodně sžitá s přírodou a ctím koloběh roku...

A tak se pojďme udržet vnitřně v souladu s normálním

koloběhem roku - i když je prostě v reálu úplně “jiný“

a pojďme si užívat čas nádherných barev přírody 

a padajícího listí...

Touláme se s Barrym přírodou hodně moc..

Však víte...a dnes Vám ukáži naši jednu odpočinkovou zonu.

Je na vyvýšeném místě a při dobré viditelnosti

je vidět až na Šumavu..

Na kopci, na kraji lesa si “lesáci” kdysi postavili

takové obyčejné sezení - za což jim dík!!

A z okolních polí se tam v průběhu let nanosily velké kameny.

Je to krásné místo z výhledem po krajině, pod velkými duby

a žaludy už padají na hlavu :o)

Do baťůžku si dáme sváču, pití, kávičku do malé termosky - 

a pletení!!! A vyrazíme...přes lesy a louky, kolem našeho lesního rybníka-

tam se zdržíme, poněvadž Barry + voda = 💙

a pak pomalu vystoupáme až do nejvyššího lesa...

A pletu ponožky.. Moc mne to baví..

Jsou to malé projekty, které mne zahřejí na nohou a na duši

a v mých milovaných barvách..

začala jsem takovou teplou a zlatavou,

pak kaštanovou a lišejníkovou...

Na jaře jsem pletla nátepníčky...hodně...

teď ponožky...asi terapie...

Tak vítej PODZIME!!!

Mějte se moc hezky a opatrujte se!

Jarka

Zataženo..a doma nás vítá SOJKA...

Když je zataženo, tak se asi moc nefotí...

No- a já fotila...

Krajina je jinak zelená, rybník se zdá potemnělý

a obloha chvílemi dramatická..a v lese je takové zvláštní šero.

Ale venku vzduch voní deštěm...

Příroda se celá umyla od pylů,

celou noc ze soboty na neděli vydatně pršelo...

U lesa nám kvete vždy v květnu jeden rybník..

Již z dálky svítí bílými kvítky a má na sobě bílou peřinku.

Snad možná letos jsem si tu bílou krásu užila ještě víc,

v kontrastu s tmavou oblohou.

Ve větru poletují paraplíčka pampelišek,

TAK AHOJ PAMPELIŠKY! zase za rok!

Lesní konvalinky voní nejvíc,

ale ten náš pravý konvalinkový les ještě nekvete, na ten se těšíme..

Byrry nechce z vody  :o)),

ale obloha je opravdu tmavší a tmavší...

Kráčíme k domovu, zvedá se vítr...

A doma nás vítá naše sojka!!

Máme ji už nějaký čas. Dostali jsme ji do péče

od pana hajného, měla ošklivě poraněné křídlo.

Asi od nějakého většího dravce..A tak jsme pečovali..

Křídlo se zahojilo, ale létat chudinka nemůže..

Tak jsme si ji nechali. Jmenuje se Sára.

Protože když řeknu: "Ahoj Sáro", je to hodně podobné jejímu projevu..

a už mi i odpovídá :o) 

Zatne drápky do klece a prostrčí zobáček a nechá si jej hladit...

Umí nádherně zpívat a napodovat všechny zvuky lesního ptactva..

Nejvíc na nás dělá divoké husy :o))

Věnovala jsem ji kus mého archivního balícího papíru s ptáčky-

asi nejdražšího na světě..:o)

Nalepila jsem jej na desku za klec -

a tak tam má i kámošku!!!

Do přírody už ven nemůže, 

bez létání by se stala okamžitým terčem nějakého dravce...

Ale myslím, že je jí u nás dobře, vypadá spokojeně

 a už se jí dělá voliérka..

Tak to byl náš den, kdy bylo zataženo,

ale i tak je krásně na světě..

Zvečera přišly dvě bouřky a ochladilo se snad 

o 20 stupňů..ledoví muži se dostavili letos v pravý čas..

Tak pane Pankráci, Serváci a Bonifáci!!

"Buďte k nám přívětiví!"

Mějte se hezky

Jarka

Když na zápěstí potichounku ptáčkové zpívají...

Když na zápěstí potichounku ptáčkové zpívají...

Moc Vás zdravím téměř po měsíci....

Jsem tak trochu mimo civilizaci a tudíž naše připojení

je nestálé...k počítači chodím málo,

jako spojení teď hodně používám sociální sítě-

těm tedy DÍKY v této době (myslela jsem, že tohle asi nikdy nenapíšu..)-

umožňují spojení se světem..i když i ty jsou hodně přetížené...

Ale - i přeze vše, co je kolem nás, jsem si uvědomila , 

že jaro jsem si takhle asi nikdy ještě neužila..

snad tenkrát, když byly děti maličké a byla jsem na mateřské.

Je tak krásně, na zahradě, na sadu a za humny, v lese kolem nás...

vidět přírodu se probouzet,

jak je zelenější a zase zelenější a nespěchat...

sednout si pod rozkvetlé stromy, poslouchat bzukot včeliček a vidět prvního čmeláka..

A tvořím...

Moje často používané rčení:

"DUCH TVOŘIVOSTI JE KOUZELNÝ",

nabralo ještě další dimenzi..

Takový svůj malý svět ve světě.. Mít Barryho u nohou, pustit si nějakou hudbu,

rozhlasovou hru, koncert, staré filmy - tvořit si, háčkovat, plést -to dělám často, 

televizi nemám už léta,...

ale teď je v tom ještě mnohem víc...myslím, že mi rozumíte!! ♥

A tak pletu nátepníčky inspirované jarem ...nebo štuclíky, jak říkávala babička...

Mít zápěstí v teple je moc fajn...

( a jako drobné dárečky se mi zdají výtečné..)

I v čase kvetoucích pomněnek...

Na toulkách s Barrym se mi vždy "vyčistila" hlava

a teď nějak obvzvlášť. Tak si to užívám, čistím myšlenky...

Tady Baroušek asi sleduje svůj stín...:o)

A moje láska Barry...trvalo sedm let, než se nám podařila

tahle výstavní "pařezová" fotka za humny...

Vždy to bylo fofrem, neposeděl, kolikrát byl na fotce jen pařez..

Tak asi mi chtěl udělat radost...

Mějte se moc hezky,

moc děkuji i za krásné maily a zprávy..vím, že anonymní komentáře (když nejste

registrovaní na bloggeru-asi vkládat již nejdou... )

Moc zdravím Hanku z Podkrkonoší a ostatní- tam se vůbec na blogy nemůžu dostat...

také asi tím, že to je jiný tip blogu...

opravdu asi hodně přetížené spojení..

Tak se omlouvám, že ani nereaguji na Vaše komentáře

u mých předešlých příspěvků...

Zdravím  Wendy a určitě se mi snad podaří zvládnout její hezkou výzvu a zveřejnit..

A tak i když spojení s Vámi moc nefunguje, jsem tady s Vámi moc ráda ♥

Jarka

První letošní a pletený liščí...

Moc Vás zdravím v roce 2020.... 

Věřím, že kouzlo Vánoc prošlo Vašimi domovy 

a měly jste se hezky i závěrem roku..

Rok 2019 už nám zůstává jen ve vzpomínkách.

Čas Adventu, Vánoc, svátků, Silvestra a  pak dovolené...
 byl krásný a tak můj rozjezd do všedních dnů roku nového

jsem měla takový opožděný..

Užívali jsme si...

Byl čas na dlouhé procházky, na náš les, na tvoření,
na kulturu a tak nějak na všechno...
I na orlí hnízdo jsme se byli podívat,
je v jednom lese na kopci vysoko v korunách..
I se nám ukázal, ale na fotce je maličký..
Ale orlí pírko jsme našli!! 

Tvořila jsem liškově,

což mne hodně baví...

Jednu vyplétanou lišku z let minulých ještě mám,

pak jsem pletla v létě ponožky,

zkrátka- lišky mne doběhly!! :o))

Tak, ač po Vánocích,  jsem zkoušela uplést liškové kouličky

a nakonec jsem se pustila do rukavic

pro našeho kamaráda pana hajného, Nosí nám léta

to nejkrásnější jmelí na Vánoce. 

A tak jsem ladila k zelenému Hubertusu...

Bylo to milé tvoření!!

Zkouška levé rukavice dopadla dobře
a tak se pletla pravá..
A tady už dosychají...
Těším se, až je předám- i když se mi po nich bude stýskat :o)

Mějte se krásně a prima víkend!!

Jarka

Můj říjen

Moc Vás všechny zdravím -

ještě v říjnu...

Z procházek, toulání, nasávání vůní spadaného listí, 

pozorování mlh a západů slunce na rybnících,

barevných listů na stromech - to je nejvíc ♥

večerů s tvořením u krbu a voňavou svíčkou...

zkrátka - potřebovala bych ty říjny aspoň tři..

Protože jsem se jednoho říjnového dne na podzim narodila, 

jsem jím políbená a jsem za to nesmírně šťastná..

Budu to tu psát každý rok znovu a znovu, cítím to tak a je mi báječně.

Podzim je nádherně klidný a někdy až trošku tajemný v mlhách,

možná i melancholický a pro mne romantický...

Jsem ráda za nádherné aleje,
jako je na první fotce,
snad tu zůstanou navěky...

Hodně jsem si oblíbila platanové plodíky, 

možná tím, že jsou až v korunách stromů a tak nedostupné, i když :o)

Z práce teď chodíme krásnou vyhlídkou na zámek a jeho úžasný Rondel.

Kdo jste byli na zámku v Jindřichově Hradci, tak Vám určitě utkvěl v paměti.

V Toulavé kameře na ČT ze 6.10. je o něm zmínka hned na začátku a hrají tam v ukázce

dva hoši, z nichž ten vlevo, co hraje na flétnu, je syn mých známých. 

Měl úžasnou letní brigádu!

Druhou stranou chodíme po nábřeží rybníku Vajgar, který je nedílnou součástí

středu Starého města a není úplně nejmenší, má rozlohu téměř 50-ti hektarů. 

Je starý snad tisíc let a byl součástí městského opevnění. Krásný starý most z roku 1830 jej dělí na tzv. Malý a Velký Vajgar. Most byl kdysi padací...

Rybník má nádherný romantický ostrůvek, který vznikl v letech 1858- 1860 uměle a byl darem 

hraběte Černína pro jeho ženu. Vznikl tak, že po slovení rybníka natloukli do dna rybníku dubové kůly na způsob ohrady a když rybník opět napuštěný zamrzl, vozili panskými potahy na saních zem do ohrady, až nasypali ostrov. Byl hned poté osázen a stromy zajišťují jeho soudržnost..

Je prostě krásný!

A zamlžené lesy jsou plné muchomůrek...

Tak jsem odložila na chvilku další pletený šál a hurá 

s háčkem na muchomůrky ...

Tenhle Choroš na pařezu je prostě podzimní duha i s tou bílou mlhou nahoře..
Krásně jím prorostlo jehličí.

Zahrada ještě kvete a září barvami, 
Tak ještě chvilku prosím....

Vím, že tyhle nádherné dny už brzy skončí,

ale byly nádherné i s říjnovým úplňkem...

Hezky si užijte státní svátek,
já jej tedy opravdu slavit budu!!

Jarka