Říkáme mu Lojzíček...

Krásný - už opravdu poslední letní večer!!

Zítra už je PODZIM ♠♠♠

Letos vyšla "podzimní rovnodennost"až na  23.9., 

ale pocitově přišel u nás podzim daleko dříve...

Letos místo dalšího háčkovaného skřítka

jsem vyrobila zahradního

a už nám na sadu vítá  PODZIM...

Říkáme mu Lojzíček...

Protože má malou hlavu, větší dýně nenarostla...:o)

Vidíte ten vydlabaný zub??

Tak ten jsem musela realizovat, protože mi v úterý

vyoperovali  zub moudrosti...

Ale dnes jsem se už mohla smát- otok splasknul.

A že smíchu s Lojzou bylo hodně :o))

A sklízeli jsme "dýnoviště"..

A takhle to začalo...

Rostliny opouštěly bednozáhon..

Jedna dýně se vyšplhala až na hloh,

takže to nebylo HOKAIDO,

ale HLOHAIDO..:o)

No a takhle to končilo...

Rozběh měl Baroušek od vrat na sad trochu oklikou...

Držel v tlamičce tenisáček a bylo vidět, že ho moje dýnoviště už nebaví!!!

Nicméně - na polévky - máme dostatek...

Víkend byl nádherný, teplý

a tak jsme léto zakončili posezením venku s podzimní záclonou.

Mějte se krásně

Jarka

Šátkový a květinový..

..je můj dnešní příspěvek.

Moc Vás všechny zdravím!!

Konečně vyfocený šátek..

Už se nosí :o)

..můj projekt na léto s klubíčky od Vánoc,

v barvě růžové zahrady (Roses garden).

U focení šátku jsem si uvědomila, jak ten čas běží,

jak nádherné bylo letos období růží, o kterém jsem snila celou zimu

a kde všude jsem šátek  háčkovala..

Kytičky v něm jsou kus mého léta

a nádherných chvil mezi květy na zahradě..

Tak to byla vzpomínka na některé růžové květy.

Zahrada pořád kvete, je krásně

a užíváme si jí, co to jde!! 

Šátek je obrovský..

Ale lehoučký, složí se do malého válečku..

příze Lace, barvila úžasná "LOVESPUNNING",
spotřeba 2 kilometry :o))

Váha  242 gramů

Nejdelší strana měří 251 cm

Mějte se hezky 

Jarka

V září u vřesů a u špendlíků

První opravdový zářijový víkend se nesl

v duchu začínajícího léta babího a podzimu..

Vzduch voněl deštěm 

a nastal ten krásný klid po intenzivním létě,

ochladilo se, pršelo a člověk by až spal...:o))

Ale potřebujeme si odpočinout...

A příroda - ta hodně moc!

Teplých večerů a nocí jsme si užili náležitě.

Mezi dešti jsme vyráželi ven, míjeli jsme rybníky a naše toulky 

vedly ke vřesům a za špendlíky.

 Když jsem si vykračovala lesem,

uvědomila jsem si, jak je mi krásně, když není vedro přes den

a nemusím jít na toulky brzy zrána nebo kvečeru...

Tu a tam na mne káplo, ale ten vzduch...

Barrymu nějak rybník ani nechyběl a kožíšek mu voněl deštěm..

Jsem podzimem políbená, to tady každý ví...

Takže má duše jásá, když vidím ty jeho počínající barvy...

Letos se tak nádherně zbarvilo borůvčí.

Tohle je náš nejmenší rybníček v okolí - "nebesáček"..

Nemá žádný přítok vody, takže vody je v něm tolik,

kolik spadne z nebes.

Tady je smrk, buk, borovice, jedle a Barry..:o))

Tenhle kus lesa máme moc rádi, je takový smíšený.

A to už jsme doma na sadu,

tuhle fotku si sem chci vložit pro vzpomínku,

jak jsem poctivě ostříhala všechny květy bezu  :o))

S tvořením "hladce" jsem trochu 

pokročila, pršelo...tak fotka u okna.

A teď ten správný špendlíkový karneval barev a chutí...

Tak fotka bez drobenky a už upečeného (kus snědeného..) s drobenkou.

Máte rádi špendlíky?? Já moc!!

Ta sladkokyselá a navinulá chuť se v koláči ještě umocní.

A rozvary jsou v procesu...

Mějte se krásně!!

Jarka