…………Už ani nevím, kdy to začalo………………..
Když jsem byla malá, tak moje babička dělala každou neděli puding. Z těch jiných svátečních
jídel a moučníků mne zajímal právě jenom on…….. nebyla jsem moc velký jedlík, do jídla mne pořád někdo nutil, ale na ten puding jsem se vždy těšila. Pro mne to zkrátka nebyl jen obyčejný puding.
Každou neděli byl jiný a pokaždé byl báječný. Jedla jsem jej v babiččině staré voňavé kuchyni, kde visela na okně nádherná vyšívaná záclonka a v rohu nad skříňkou visela vyšívaná dečka, na které byl obličej kouřící fajfku…………..
Pak jsem najednou byla velká a na puding jsem zkrátka neměla čas…a až když jsem byla úplně velká,
tak jsem se k pudingu vrátila…….
Vařím jej každou neděli již léta a snažím se vytvořit tu nádhernou, klidnou a pohodovou atmosféru , kterou jsem mohla zažít se svojí babičkou……..
Zkrátka není to jen obyčejný puding……….
Hezkou neděli…
